Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) zveřejnila doporučení ohledně využití preparátů na bázi monoklonálních protilátek. Konkrétně se jedná o v ČR dostupný bamlanivimab společnosti Elli Lilly a o kombinaci casirivimab/imdevimab (nazývaný REGEN-CoV) od firmy Regeneron.
Podle skupiny je nezbytné zajistit maximální využití tohoto léku ve všech případech, kde je to možné. Navrhuje toho dosáhnout osvětou v oblasti využití preparátů jak u lékařů, tak u veřejnosti. „Data ukazují, že tyto léky jsou u vhodně vybraných pacientů velmi pravděpodobně klinicky účinné, ale bohužel stále převažuje povědomí, že jsou dostupné jenom pro pár vyvolených. Pokud pacient splní indikační kritéria a preparát je k dispozici v nemocnici nebo u praktického lékaře, měl by mu být aplikován. Lék lze podávat i ambulantně a není třeba zatěžovat velká zdravotnická centra,” vysvětluje doktor Petr Smejkal, vedoucí skupiny.
Indikační kritéria jsou celkem dvě: brzké stádium onemocnění (7 dní od začátku příznaků), které nevyžaduje hospitalizaci nebo podávání kyslíku a alespoň jeden z rizikových faktorů, mezi které patří například onkologické onemocnění, cukrovka 1. typu nebo BMI vyšší než 40 (případně 35 v kombinaci s dalšími rizikovými faktory). Právě pokročilejší stádium onemocnění je často důvodem, proč lék není tak často využíván. „Monoklonální protilátky je potřeba podat včas – u pacientů, kteří mají riziko zhoršení, ale jsou ještě v klinicky dobrém stavu. V momentě, kdy se jejich stav zhorší, je už na tento typ léčby pozdě,” říká František Duška, přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Oba preparáty jsou relativně drahé (přibližně 25 0000 Kč za jednu dávku bamlanivimabu, 50 000 Kč u REGEN-CoV), ale podle členů skupiny je třeba cenu léku posuzovat ve vztahu k potenciálu redukce nákladů za hospitalizaci. „Náklady na hospitalizaci a nebo dokonce intenzivní péči se pohybují ve výrazně vyšších hodnotách, než je cena léku. I kdyby riziko hospitalizace bylo u skupiny s rizikovými faktory sníženo jen o polovinu, léčba by byla ekonomicky výhodná čistě z důvodu menších nákladů pro zdravotnictví. Pokud započítáme hodnotu zachráněných životů a zdraví, tak je rozdíl dramatický,” uvádí další člen skupiny Jan Kulveit, výzkumník globálních rizik z Oxfordské univerzity.