Stanovisko k testování

Toto stanovisko aplikuje závěry existujícího výzkumu a doporučení mezinárodních organizací na současnou situaci epidemie covid-19 v Česku. Doporučení vychází z velké části ze zkušeností v jiných zemích a z expertních odhadů. Dokument navazuje na původní Stanovisko k plošnému testování ve firmách ze dne 22. března 2021, které je rozšířeno a aktualizováno s ohledem na současnou situaci.

Do plošného testování spadá testování studentů na školách, zaměstnanců v podnicích a nárok na bezplatný antigenní test bez indikace jednou za 3 dny (frekvence bude v červnu 2021 upravena bude nově možný i PCR test). Každé z těchto opatření je vhodné posuzovat v kontextu aktuální situace a v kontextu dostupnosti jiných forem testování.

Souhrn existujícího výzkumu

  1. Obecně platí, že různé metody detekce viru SARS-CoV-2, ať už z nukleových kyselin (např. PCR) nebo antigenní, mohou mít použití vhodné, méně vhodné, ale i nevhodné. O vhodnosti konkrétní metody rozhoduje její použití a kontext. Nelze univerzálně označit některé metody za vhodné, či nevhodné, bez dalších informací [1,2].
  2. Metoda PCR je standardem diagnostiky SARS-CoV-2, a test dokáže detekovat virus během delšího intervalu díky obecně vysoké citlivosti, což zahrnuje i období před propuknutím klinických projevů infekce, ale i po odeznění nemoci, kde už nemusí jít o životaschopný virus. 
  3. Z modelů plyne, že protiepidemický efekt opakovaného testování s použitím méně citlivých testů prováděných s vyšší frekvencí je podobný, jako při použití citlivějších testů s nižší frekvencí [3].
  4. Vhodná doporučení testů nejsou jen otázkou laboratorní diagnostiky, ale je třeba zohlednit i další pohledy, zejména užitek získané informace [4], dosažitelný protiepidemický efekt, dostupnost testů, přijatelnost způsobu odběru a logistické nároky jejich použití.
  5. Různé druhy testů se mohou při vhodném použití dobře doplňovat. 
  6. Antigenní testy tvoří heterogenní skupinu. Citlivost jednotlivých komerčně dostupných výrobků se v laboratorním ověření řádově liší [5]. U osob s vyšší virovou náloží je citlivost nejlepších antigenních testů s odborně provedeným odběrem a vyhodnocením obdobná jako citlivost gold-standard PCR [6–10].
  7. Naopak nejhorší dostupné antigenní testy mají zcela nevhodné parametry citlivosti i specificity [5].
  8. Citlivost testů v praxi závisí na způsobu odběru a provedení [11].
  9. Plošné testování z řady studií vychází jako nákladově efektivní protiepidemické opatření [12,13]
  10. Při pozitivitě testů do 5 % lze u PCR testů využívat tzv. “pooling”, kdy lze otestovat zároveň více vzorků (viz sekce “Doporučení k poolingu”) [14].
  11. Zcela nezbytný je dohled nad cirkulujícími kmeny v populaci a ochrana proti importu  variant, které mohou skýtat riziko vyšší přenosnosti, infekčnosti a případně i virulence [15,16].  Toto sledování je třeba provádět vícestupňovým systémem v souladu s doporučením MZ ČR [17].

Tyto poznatky byly shrnuty např. v doporučeních pro testování od CDC [2,18], WHO [19] a ECDC [20], z nichž tento dokument vychází.

Nákladová efektivita a proporcionalita protiepidemických opatření

  1. Cílem celé sady opatření proti koronaviru musí být redukce reprodukčního čísla pod 1. V situaci, kdy je R výrazně nižší než 1, lze tato opatření postupně rušit. Racionální postup vyžaduje rušit opatření postupně od těch, která mají nejhorší poměr nákladů k dosažené redukci reprodukčního čísla a teprve později postupovat k těm, která mají nákladovou efektivitu vyšší. 
  2. V hrubém modelu lze efektivitu protiepidemických opatření porovnávat v poměru dosažené redukce reprodukčního čísla k nákladům, kde obecně jako náklady mohou být uvažovány přímé náklady finanční, nepřímé náklady, společenské a psychologické škody, škody na veřejném zdraví, ale například i zásahy do práv a svobod (viz např. [21]).
  3. Jak popisuje řada citovaných studií (např. [11,12]), testování má na redukci reprodukčního čísla významný dopad. 
  4. Náklady testování jsou především cena testů, odběru, ztráta produktivity, a jisté nepohodlí při odběrech [13].
  5. Poměr nákladů a efektů testování je zjevně lepší, než u extrémně drahých plošných omezení oblastí jako jsou podnikání, shromažďování, nebo vzdělávání [22].  Vzhledem k často řádovým rozdílům nákladů různých opatření toto konstatování nezávisí na přesných odhadech sektorových ztrát (např. v oblasti školství či pohostinství). Mezioborová skupina nemá v tomto ohledu ani ambice, ani prostředky, nahrazovat výzkum škod v různých oblastech lidského života a hospodářství, který probíhá v akademické sféře, a měly by jej provádět i různé složky státní správy. Pro porovnání efektivity vycházíme z hrubého odhadu.
  6. Ke zcela mylným závěrům mohou vést odhady nákladů, které ignorují různé nepřímé a dlouhodobé škody. K takovému zkreslení může přispět např. fakt, že přímé náklady testování jsou zjevné a dobře vyčíslitelné, kdežto naopak například náklady způsobené distanční výukou nebo omezením shromažďování jsou převážně dlouhodobé, a jejich odhady vyžadují komplexnější modely [23].
  7. Ekonomicky naivní a chybné uvažování, kdy se např. počítají náklady pro úzce vymezenou oblast zdravotnictví a naopak nezohlední škody epidemie a jiných opatření pro zbytek společnosti a hospodářství nebo škody sociální a psychologické, nutně vede k opatřením, která zvýší celkové negativní dopady pandemie a nejsou tak ve veřejném zájmu [24].
  8. Z popsaného pohledu nákladové efektivity by proto plošné testování mělo být zrušeno teprve po zrušení v podstatě všech plošných omezení pohybu, podnikání, soukromého života a vzdělání.
  9. Opatřeními, která jsou nákladově zjevně efektivnější, jsou naopak vakcinace, trasování a na ně navázané cílené testování, izolace, a karantény. Funkčnost trasování v ČR je ovšem omezená.
  10. Vzhledem k celospolečenským nákladům epidemie je vhodné, aby plošné preventivní testování nebylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale z jiných zdrojů státního rozpočtu, jak je tomu v mnoha jiných zemích, např. Velké Británii [25] nebo Dánsku [26].

Doporučení k frekvenci testování

Na základě výše shrnutého poznání doporučujeme přistoupit k následujícím opatřením:

  1. Při stanovení vhodné frekvence testování nelze vycházet pouze z kritérií laboratorní diagnostiky, a de facto není cílem prokázat či vyvrátit, zda je konkrétní člověk nakažen nebo ne. Cílem je nákladově efektivní redukce epidemického rizika. Vychází se přitom z optimální frekvence testů, a tato frekvence není inherentní vlastností daného testu [1,2].
  2. Optimální frekvence testování se proto může snižovat s poklesem incidence a reprodukčního čísla, a naopak zvyšovat v případě růstu incidence či reprodukčního čísla [2].
  3. Optimální frekvence testování u dané aktivity také závisí na přirozeném riziku dané aktivity, riziku vzniku super-spreadingových událostí a možnostech dotrasování v případě pozitivních jedinců [27]. Další vliv má způsob odběru testu a následné procesy izolace nakažených. 
  4. Přestože optimální frekvence testování se liší podle každé jednotlivé aktivity, typu a provedení testu, z hlediska přehlednosti je nutné situace sloučit do několika obecných skupin, kde doporučené frekvence jsou nutně kompromisní. 
  5. S ohledem na výše uvedené a na současný očekávaný vývoj epidemiologické situace doporučujeme následující frekvence testů, implikované formou “platnosti”:
Plošné pravidelné testování homogenní skupiny se snadným trasováním (např. ve škole nebo v zaměstnání)Nahodilé testování (např. před účastí na kulturní akci)
PCR1x / 7-14 dní1x / 5-7 dní
Ag řízené1x / 3-5 dní1x / 1-2 dny
Ag samoodběr na místě–Pro danou příležitost
  1. V případě neočekávaných změn v epidemiologické situaci by tyto frekvence měly být upraveny.
  2. Bezpečnější je vždy nižší hranici intervalu, ale pokud to z praktických důvodů není možné, je akceptovatelná i horní hranice [28,29].
  3. Negativní výsledek testu snižuje pravděpodobnost, že je testovaný infekční, a že dojde k dalšímu šíření nemoci. “Platnost testu” na nějaké časové období ale nezaručuje, že v té době není testovaný infekční. Z toho důvodu testování samo o sobě není důvodem pro zrušení režimových opatření jako například rozestupy, ochrana dýchacích cest atd.
  4. Potvrzený negativní test může sloužit k dřívějšímu obnovení epidemiologicky rizikových aktivit (restaurace, sport, hromadné akce), stejně jako očkování, nebo dřívější prodělání nemoci (tzv. průkaz TNO). V takovém případě je nutné zajistit bezplatný přístup veřejnosti k testování v dostatečné kapacitě.
  5. Plošné preventivní testování by nemělo být hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale z jiných zdrojů státního rozpočtu, tak aby bylo nadále bez úhrady testovanými v dostatečné frekvenci. 

Doporučení pro kvalitu antigenních testů

  1. Doporučujeme, aby byl ministerstvem zdravotnictví zveřejněn seznam doporučených antigenních testů, které jsou nezávisle validované. Mezinárodní instituce (Evropská komise, WHO ve spolupráci s FIND) již podobné seznamy vytvořily [7,30–32]. Podobně postupovalo také Německo, které má databázi ověřených testů [33], či Velká Británie [34].
  2. Doporučujeme, aby do budoucna výjimky k dovozu a prodeji testů byly vydávány pouze v případech, kdy byly jejich parametry ověřené v nezávislé validační studii. Výrobce by měl doložit výsledky nezávislé validační studie uvedené v Finddx.org, nebo provedené akreditovanou laboratoří v České republice. Tato studie by měla splňovat splňovat následující kritéria v souladu s výše zmíněnými evaluačními procesy [31,32]:
    1. Vzorek minimálně 200 osob, přičemž počet pozitivních vůči negativním musí být vyrovnaný. Porovnání výsledků musí být provedené s metodou RT PCR kombinované s odběrem z nazofaryngu.
    2. Pokud zkoušený antigenní test je kombinovaný s jiným typem odběru, např. slin, je třeba ověřit i tento typ odběru metodou RT PCR. Podmínkou je též zařazení pacientů na odběrovém místě (běžná populace). 
    3. Součástí údajů musí být počet symptomatických a asymptomatických jedinců, pohlaví, věk, epidemiologická anamnéza (rizikový kontakt, doba od kontaktu). Pacienti musí věkem odpovídat cílové skupině, pro které má být test použitý. 
    4. Podíl pozitivních asymptomatických osob musí být alespoň 10 % = 20 osob.
    5. Porovnání by mělo především zohledňovat hodnoty Ct z metody RT PCR a přítomnost příznaků či jejich absenci. 
  3. Testy, které se používají při plošném testování ve firmách a školách, či testy na oficiálních odběrných místech, které jsou propláceny ze zdravotního pojištění (případně pokud jsou hrazeny z jiných složek státního rozpočtu), by všechny měly mít toto nezávislé ověření.
  4. V případě veřejných zakázek doporučujeme zahrnout mezi podmínky nezávislou validační studii k ověření parametrů na odpovídající věkové kohortě.
  5. Je nutné zajistit maximální dostupnost PCR testování, jak pro osoby indikované, tak pro samoplátce ve všech okresech ČR. Všechna odběrová místa by měla mít kapacitu ten samý den, nejpozději druhý den.

Doporučení k poolingu

  1. Doporučujeme vycházet ze stanoviska Laboratorní skupiny MZ ČR k poolingu [35].
  2. Množství poolovaných vzorků má limity a pooling by měly provádět pouze laboratoře, které využívají CE IVD testy pro pooling a/nebo jsou akreditované dle normy 15189 nebo 17025 a provedou relevantní validační studii.
  3. Poolování vzorků musí probíhat v laboratoři a umožnit jednoznačnou identifikaci infikovaných osob bez nutnosti dalšího odběru.
  4. Maximální počet poolovaných vzorků by měl být stanoven tak, aby v poolu umožnil identifikovat jediný pozitivní vzorek s Ct ≤  35. 

Doporučení k monitorování cirkulujících variant viru

Cirkulující varianty viru mohou výrazně zpomalit pokles reprodukčního čísla a zkomplikovat tak návrat k běžným aktivitám. Je tedy třeba pečlivě monitorovat jejich potenciální výskyt v Česku, aby bylo umožněno jejich brzké zachycení.

  1. Toto sledování je třeba provádět vícestupňovým systémem v souladu s doporučením MZ ČR [17] a ECDC [15]. 
  2. Sekvenovat je třeba vzorky nových ohnisek charakterizovaných změnou jedné z proměnných, které jsou používané pro sledování epidemie dle metodického pokynu NRL pro chřipkové viry [36].
  3. Pro rutinní monitorování cirkulujících variant je třeba sekvenovat vzorky dodávané ze sentinelových laboratoří pravidelně každý týden. 
  4. Doporučený počet vzorků pro rutinní monitorování by ideálně měl být 10 % všech pozitivních záchytů. Pokud tento počet nelze docílit, je možné vycházet z doporučení ECDC, kde doporučený počet vzorků pro celogenomové sekvenování závisí na několika proměnlivých parametrech [15]. 
  5. Financování sekvenování by mělo být opět hrazeno ze zdrojů státního rozpočtu vyhrazených na náklady související s covid-19, nikoli např. z prostředků na výzkum a vývoj.

Střednědobá doporučení pro testování

Při stanovení navazujících střednědobých doporučení je třeba vycházet ze současné epidemiologické situace a výhledu:

  1. Veškeré plošné testování by mělo být postupně nahrazováno vakcinací a testováním indikovaných osob. Preventivní testování asymptomatických osob tak zůstane pouze jako alternativa v rámci průkazu TNO pro neočkované. 
  2. S postupující vakcinací se přirozeně snižuje počet testů a tím i celkové náklady na testování.
  3. Ke konci plošného testování ve školách dojde přirozeně s koncem školního roku.

S přihlédnutím k této situaci doporučujeme:

  1. Při poklesu týdenní incidence na přibližně 25 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, lze zvážit prodloužení intervalu antigenních i PCR testů na 1x za 14 dnů nebo změnu režimu, kdy jsou testováni pouze zaměstnanci navracející se z dovolených a jedinci před hromadnými akcemi typu dětských letních táborů, výcvikových kurzů, soustředění apod. 
  2. Od plošného testování ve firmách doporučujeme úplně upustit při přechodu ČR do tzv. “zelené” zóny dle Doporučení Rady o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii covid-19 a metodiky ECDC [37,38] , tedy pokud je 14 denní kumulativní míra hlášení případů covid-19 nižší než 25 na 100 tisíc obyvatel a míra pozitivity testů na infekci covid-19 je nižší než 4 %. Důvodem je, že setrvání v “oranžové zóně” je spojeno s omezením ekonomické aktivity a volného pohybu. Z pohledu české ekonomiky je tak výrazně nákladnější než prostředky vynaložené na plošné testování. Při této hranici lze také očekávat zrušení zbylých, více nákladných opatření.
  3. Dřívější úplné zrušení plošného testování tedy nedoporučujeme. Ač tento závěr může být neintuitivní, kromě epidemického rizika incidence odpovídající ”oranžové” a “červené” zóně klasifikace ECDC znamenají pro občany zásadní omezení při cestách do zahraničí, omezení pro cesty do Česka z jiných zemí, a následně škody pro řady sektorů jako turismus a doprava. Tyto škody celkově výrazně převažují náklady testování, které rychle klesají s vakcinací, a měly by klesat i se snižující se cenou testů. Pokud státní úhrada za test výrazně přesahuje tržní cenu, je třeba úhrady měnit dle situace na trhu. 
  4. V případě stálých kolektivů lze plošné testování ukončit i v jednotlivých regionech s incidencí pod uvedenou hranicí. Očekáváme, že v této situaci buď již nebudou platit, nebo budou zrušena i jiná plošná omezení. Stejně tak doporučujeme plošné testování obnovit lokálně v regionech v situaci, kdy by došlo opět k nárůstu komunitního šíření a incidence by byla lokálně významně vyšší, než ve zbytku ČR.
  5. Plošné testování ve formě antigenních (případně v budoucnu i PCR) testů bez indikace a bezplatně je vhodné umožnit do té doby, než bude maximálně dostupné očkování ve všech věkových kategoriích schválených pro dané vakcíny a dokud bude existovat omezení využívání některých služeb nebo segmentů ekonomiky v režimu T-N-O. 
  6. Čím je epidemie menší, tím je plošné testování méně efektivní, a naopak efektivnější je testování na základě trasování. Právě cílené testování by mělo plošné testy postupně nahradit, ale v situaci, kdy by bylo výhodné se spolehnout na trasování, ještě nejsme.
  7. Zrušení plošného testování musí být doprovázeno funkčním cíleným testováním a efektivním trasováním.
  8. Vzhledem k rizikům nových variant viru a sezónností šíření doporučujeme mít připravené záložní testovací kapacity na podzimní měsíce, které mohou být v případě potřeby aktivovány.
  9. V kontextu šíření nových variant viru doporučujeme při návratu z cest ze zemí s vyšší incidencí onemocnění covid-19 nebo s dokumentovaným výskytem těchto mutací testovat i vakcinované jedince, kteří mohou nové varianty šířit asymptomaticky. Režim pro očkované by pak mohl být upravený, např. pouze absolvování dvou testů bez nutnosti karantény.

Zdroje:

1. Mina MJ, Andersen KG. COVID-19 testing: One size does not fit all. Science 2021;371:126–7.

2. CDC. Overview of testing for SARS-CoV-2 (COVID-19) [Internet]. 2021 [cited 2021 May 14];Available from: https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/hcp/testing-overview.html

3. Larremore DB, Wilder B, Lester E, Shehata S, Burke JM, Hay JA, et al. Test sensitivity is secondary to frequency and turnaround time for COVID-19 screening. Sci Adv [Internet] 2021;7. Available from: http://dx.doi.org/10.1126/sciadv.abd5393

4. Ely J, Galeotti A, Jann O, Steiner J. Optimal test allocation. J. Econ. Theory 2021;193:105236.

5. Dinnes J, Deeks JJ, Berhane S, Taylor M, Adriano A, Davenport C, et al. Rapid, point‐of‐care antigen and molecular‐based tests for diagnosis of SARS‐CoV‐2 infection. Cochrane Database Syst. Rev. [Internet] 2021 [cited 2021 May 14];Available from: https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD013705.pub2/abstract

6. Halaštová Š. Studie Společnosti Podané ruce ukazuje, že antigenní testy jsou vysoce spolehlivé [Internet]. 2020 [cited 2021 May 17];Available from: https://aktualne.podaneruce.cz/studie-testovani/

7. FIND. FIND evaluation of SARS-CoV-2 antigen (Ag) detecting tests [Internet]. 2020 [cited 2021 May 17];Available from: https://www.finddx.org/sarscov2-eval-antigen/

8. Chaimayo C, Kaewnaphan B, Tanlieng N, Athipanyasilp N, Sirijatuphat R, Chayakulkeeree M, et al. Rapid SARS-CoV-2 antigen detection assay in comparison with real-time RT-PCR assay for laboratory diagnosis of COVID-19 in Thailand. Virol. J. 2020;17:177.

9. Krüttgen A, Cornelissen CG, Dreher M, Hornef MW, Imöhl M, Kleines M. Comparison of the SARS-CoV-2 Rapid antigen test to the real star Sars-CoV-2 RT PCR kit. J. Virol. Methods 2021;288:114024.

10. Bruemmer LE, Katzenschlager S, Gaeddert M, Erdmann C, Schmitz S, Bota M, et al. The accuracy of novel antigen rapid diagnostics for SARS-CoV-2: a living systematic review and meta-analysis. medRxiv [Internet] 2021;Available from: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2021.02.26.21252546v1.abstract

11. Peto T, UK COVID-19 Lateral Flow Oversight Team. COVID-19: Rapid Antigen detection for SARS-CoV-2 by lateral flow assay: a national systematic evaluation for mass-testing [Internet]. bioRxiv2021;Available from: http://medrxiv.org/lookup/doi/10.1101/2021.01.13.21249563

12. Pavelka M, Van-Zandvoort K, Abbott S, Sherratt K, Majdan M, CMMID COVID-19 working group, et al. The impact of population-wide rapid antigen testing on SARS-CoV-2 prevalence in Slovakia. Science 2021;372:635–41.

13. Neilan AM, Losina E, Bangs AC, Flanagan C, Panella C, Eskibozkurt GE, et al. Clinical Impact, Costs, and Cost-Effectiveness of Expanded SARS-CoV-2 Testing in Massachusetts. medRxiv [Internet] 2020;Available from: http://dx.doi.org/10.1101/2020.07.23.20160820

14. Lohse S, Pfuhl T, Berkó-Göttel B, Rissland J, Geißler T, Gärtner B, et al. Pooling of samples for testing for SARS-CoV-2 in asymptomatic people. Lancet Infect. Dis. 2020;20:1231–2.

15. ECDC. Guidance for representative and targeted genomic SARS-CoV-2 monitoring [Internet]. 2021 [cited 2021 May 18];Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/guidance-representative-and-targeted-genomic-sars-cov-2-monitoring

16. World Health Organization. Operational considerations to expedite genomic sequencing component of GISRS surveillance of SARS-CoV-2 [Internet]. 2021 [cited 2021 May 22];Available from: https://www.who.int/publications/i/item/WHO-2019-nCoV-genomic-sequencing-GISRS-2021.1

17. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Národní strategie molekulárně – biologické surveillance SARS-CoV-2 (draft) [Internet]. 2021;Available from: https://ppo.mzcr.cz/upload/files/narodni-strategie-molekularne-biologicke-surveillance-sars-cov-2-narodni-strategie-molekularne-biologicke-surveillance-sars-cov-2-draft-607f352000408.pdf

18. CDC. Interim Guidance for Antigen Testing for SARS-CoV-2 [Internet]. 2021 [cited 2021 May 15];Available from: https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/lab/resources/antigen-tests-guidelines.html

19. WHO. Diagnostic testing for SARS-CoV-2 [Internet]. 2020 [cited 2021 May 18];Available from: https://www.who.int/publications/i/item/diagnostic-testing-for-sars-cov-2

20. ECDC. Diagnostic testing and screening for SARS-CoV-2 [Internet]. [cited 2021 May 18];Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/latest-evidence/diagnostic-testing

21. Kulveit J. K odůvodněním protiepidemických opatření [Internet]. 2021 [cited 2021 May 20];Available from: https://boundedlyrational.substack.com/p/k-oduvodnenim-protiepidemickych-opatreni

22. Brauner JM, Sharma M, Mindermann S. The effectiveness and perceived burden of nonpharmaceutical interventions against COVID-19 transmission: a modelling study with 41 countries. medRxiv [Internet] 2020;Available from: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.05.28.20116129v1.abstract

23. Jann O, Münich D, Zapletalová L. Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát. Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i.; 2021.

24. Atkeson A, Droste MC, Mina M, Stock JH. Economic Benefits of COVID-19 Screening Tests [Internet]. National Bureau of Economic Research; 2020 [cited 2021 May 22]. Available from: https://www.nber.org/system/files/working_papers/w28031/w28031.pdf

25. Iacobucci G. Covid-19: Government rolls out twice weekly rapid testing to all in England. BMJ 2021;373:n902.

26. Ritzau/The Local. Denmark to further ramp up Covid-19 testing capacity amid reopening plan [Internet]. The Local2021 [cited 2021 May 24];Available from: https://www.thelocal.dk/20210326/denmark-to-further-ramp-up-testing-capacity-amid-reopening-plan/

27. Reich O, Shalev G, Kalvari T. Modeling COVID-19 on a network: super-spreaders, testing and containment [Internet]. bioRxiv2020;Available from: http://medrxiv.org/lookup/doi/10.1101/2020.04.30.20081828

28. Coronavirus (COVID-19) asymptomatic testing in schools and colleges [Internet]. [cited 2021 May 25];Available from: https://www.gov.uk/government/publications/coronavirus-covid-19-asymptomatic-testing-in-schools-and-colleges/coronavirus-covid-19-asymptomatic-testing-in-schools-and-colleges

29. CDC. SARS-CoV-2 Testing Strategy: Considerations for Non-Healthcare Workpla [Internet]. 2021 [cited 2021 May 25];Available from: https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/community/organizations/testing-non-healthcare-workplaces.html

30. European Commission. COVID-19 In Vitro Diagnostic Devices and Test Methods Database [Internet]. 2021 [cited 2021 May 17];Available from: https://covid-19-diagnostics.jrc.ec.europa.eu/

31. ECDC. Options for the Use of Rapid Antigen Tests for COVID-19 in the EU/EEA and the UK. Tech. Rep. NAVTRADEVCEN 2020;

32. FIND. Comparative evaluation of lateral flow assay tests that directly detect antigens of SARS-CoV-2 [Internet]. 2020;Available from: https://www.finddx.org/wp-content/uploads/2020/04/20200427-COVID-19-IA-Evaluation-Synopsis.pdf

33. Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte. Antigen tests for SARS-CoV-2 [Internet]. Antigen tests for SARS-CoV-22021 [cited 2021 May 14];Available from: https://www.bfarm.de/EN/MedicalDevices/AntigenTests/_node.html

34. UK Department of Health & Social Care. Protocol for evaluation of rapid diagnostic assays for specific SARS-CoV-2 antigens (lateral flow devices) [Internet]. 2021 [cited 2021 May 17];Available from: https://www.gov.uk/government/publications/assessment-and-procurement-of-coronavirus-covid-19-tests/protocol-for-evaluation-of-rapid-diagnostic-assays-for-specific-sars-cov-2-antigens-lateral-flow-devices

35. Stanovisko laboratorní skupiny MZČR k poolování vzorků pro vyšetření přítomnosti SARS-CoV-2 [Internet]. 2021;Available from: https://testovani.edu.cz/files/stanovisko-pool-1152021-ls.pdf

36. SZÚ. SARS-CoV-2: metodický pokyn zajištění vzorků pro celogenomovou sekvenaci [Internet]. 2021 [cited 2021 May 18];Available from: http://www.szu.cz/tema/prevence/sars-cov-2-metodicky-pokyn-zajisteni-vzorku-pro

37. European Council. Council recommendation amending the recommendation on a coordinated approach to the restriction of free movement in response to the COVID-19 pandemic [Internet]. 2021 [cited 2021 May 17];Available from: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52020DC0499&from=EN

38. ECDC. Maps in support of the Council Recommendation on a coordinated approach to travel measures in the EU [Internet]. 2021 [cited 2021 May 17];Available from: https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates/weekly-maps-coordinated-restriction-free-movement

Celý text si můžete stáhnout zde:

MeSES_stanovisko_102021v2