Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) dnes doporučila obnovení prezenční výuky na školách v postupných fázích od 12. dubna 2021, za dodržení účinných opatření proti šíření viru, například týdenní rotaci tříd, pravidelné testování, a použití ochranných pomůcek.
V první fázi by se podle skupiny měly školy otevřít regionálně, dle okresů, které budou mít R nižší, než 1 a nebudou mít výrazně vyšší počet nakažených, než je průměr Česka. Je pravděpodobné, že toto bude k 12. dubnu splněno pro velkou většinu okresů. Velké regionální rozdíly ve vývoji epidemie znamenají, že není vhodné postupovat plošně, a zároveň by byla škoda, kdyby žáci v okresech s příznivou epidemickou situací zůstali na distanční výuce déle. Takto je ale možné postupovat pouze u škol, kde prezenční výuka nezvýší meziregionální mobilitu. O konkrétních okresech by se mělo rozhodnout na základě aktuálních dat 7. dubna, ale předběžně lze očekávat, že výuku nepůjde k 12. dubnu obnovit přibližně v 10-20 okresech. Další vyhodnocení situace v těchto okresech by mělo proběhnout 12. dubna s možností otevření 19. dubna.
Skupina doporučuje, aby se vycházelo z materiálu MŠMT, podle kterého by se jako první vrátili do školních lavic žáci prvního stupně ZŠ, děti z povinné předškolní docházky a žáci speciálních škol. Týden poté, 19. dubna, by se podle skupiny MeSES mohla otevřít praktická výuka na SŠ, VOŠ, konzervatořích a v posledních ročnících VŠ. U tohoto typu výuky je výrazně častější, že do škol dojíždí studenti z jiných okresů, bylo by proto obtížné je otevírat regionálně. „K 19. dubnu lze předpokládat počty nových detekovaných případů na úrovni, která nám umožní rozšíření prezenční výuky o tyto kategorie v celé ČR, a ne pouze v určitých okresech”, říká René Levínský, ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů.
Skupina se shoduje na tom, že situace v Česku je nadále velmi závažná, a obnovení prezenční výuky nesmí být signálem k tomu, aby se porušovala protiepidemická opatření. Omezení prezenční výuky je zároveň nejspíše vůbec nejdražším protiepidemickým opatřením.
„Mrzí nás, že nemůžeme s čistým svědomím doporučit prezenční výuku pro více žáků, ale epidemiologická situace to v současné době neumožňuje. Je to také důsledek toho, že nebyla implementována některá naše doporučení ohledně častějšího testování ve firmách nebo většího omezení průmyslu. Zásadní jsou pro nás režimová opatření, která umožňují prezenční výuku realizovat relativně bezpečně i za stále nepříznivých epidemických čísel,” vysvětluje Petr Smejkal, vedoucí skupiny a hlavní epidemiolog IKEM.
Za příznivé situace budou po fázi I následovat fáze II a III, které se budou týkat dalších studentů, dle metodiky MŠMT (primárně druhého stupně ZŠ). „Pro postupné otevírání škol je klíčová výše virové nálože v populaci, měřená R a relativním počtem nových případů, resp. hodnotou týdenní incidence na 100 tis. obyvatel daného okresu. Pro fázi II doporučujeme hodnotu maximálně 100/100 tis, pro fázi III hodnotu maximálně 50/100 tis. Hodnoty incidence většiny okresů se ale nyní pohybují v podstatně vyšších hodnotách, cca 300-400/100 tis., takže další postup bude záviset na tom, jak rychle se podaří situaci zlepšit. Pokud chceme, aby školy zůstaly otevřené, je třeba za současné, stále velmi špatné, epidemiologické situace bohužel nadále doporučovat na trvání nastavených plošných protiepidemických opatřeních v jiných odvětvích a dodržování zavedených opatření,” podotýká Dagmar Dzúrová, profesorka demografie na Přírodovědecké fakultě UK.
Členové skupiny zdůrazňují, že pro bezpečnost škol je nutná spolupráce rodiny. „Z dostupného výzkumu plyne, že školy mohou být prostředí dost bezpečné, ale i dost nebezpečné, podle toho, jaká jsou opatření ve školách, a kdo do nich chodí. Naprosto zásadní ale je, aby rodiče neposílali do škol děti se symptomy jakéhokoliv onemocnění. Onemocnění covid-19 má u dětí často lehký průběh, takže může být zaměněno třeba za rýmu nebo i trávicí problémy. Podle mnoha svědectví se na podzim běžně stávalo, že takové děti byly rodiči posílány do školy. Je to nezodpovědné a ohrožuje nákazou covid-19 spolužáky, učitele, i rodiny spolužáků. Podobně je nepřípustné, aby děti šly do škol, pokud jsou rodiče v izolaci nebo karanténě,“ říká Jan Kulveit, výzkumník globálních rizik z Oxfordské univerzity.